Zpráva o průzkumu - Wilhelm Gustloff 2006. Potopení lodi Wilhelm Gustloff největší námořní katastrofou v dějinách. Kdo z lidí to ale ví? Všichnimáme vryto v paměti srdceryvný příběh Titaniku. Jenže 2.světová válka přinesla spoustu jiných příběhů z daleko smutnějším koncem. Nebál bych se slova přímo tragickým.
Wilhelm Gustloff byl postaven v roce 1937 a byl pojmenován po vůdci NSDAP ve Švýcarsku, který byl zavražděn v roce 1936. Jeho jméno bylo vybráno pro největší řadovou loď flotily KdF. V roce 1937 byl spuštěn na vodu a stal vlajkovou lodí KdF. Ze začátku byl využíván jako „nástroj zábavy“ pro dělnickou třídu, přesně tak, jak si to představovala NSDAP. Na Wilhelm Gustloff se pořádaly výletní plavby, koncerty a různé jiné kulturní aktivity. Dva roky se Wilhelm Gustloff plavil na výletních plavbách v Atlantiku, Středomoří a u pobřeží USA. V květnu 1939 začal Wilhelm Gustloff plnit jiné úkoly. Byl používán na převoz zdravotnického materiálu.
22. září 1939 krátce po vypuknutí 2. sv. války byl Wilhelm Gustloff zařazen do Kriegsmarine jako nemocniční loď - Lazaretschiff D. Nemocniční lodě sloužily v německých ozbrojených složkách stejně jako v ostatních zemí podle přísně vymezených mezinárodních pravidel. Bylo požadováno, aby byly celé natřeny na bílo a měly na sobě jasně viditelný červený kříž. Bylo také zakázáno, aby loď měla jakoukoliv útočnou zbraň na palubě.
Od května 1940 do července 1940 působil Wilhelm Gustloff v Oslu jako plovoucí nemocnice pro zraněné z Německo-Norské války. Dále byl pravidelně nasazován do dalších akcí.
V lednu 1945 byl součástí největší evakuace v dějinách na záchranu miliónů uprchlíků, vojáků, nemocných, zraněných a jiných utečenců před valící se Rudou armádou. Do akce byly nasazeny téměř všechny plavbyschopné lodě na Baltu, včetně velkých záoceánských lodí, které byly užívány jako kasárny ubytovací lodě v Gdaňsku, Pilavě nebo Gdyni jako byly Cap Arcona (27561 brt), Robert Ley (27288 brt), Hamburk (22117 brt), Hansa (21131 brt), Deutschland (21046 brt), Potsdam (17528 brt), Pretoria (16662 brt), Berlín (15286 brt), General Steuben (14660 brt), Monte Rosa (13882 brt), Antonio Delfino (13589 brt), Winrich von Kniprode (10123 brt), Ubena (9554 brt), a Goya (5230 brt).
Když 30. ledna 1945 opustil Wilhelm Gustloff Gdyni, bylo počasí velmi špatné. Síla větru byla 7, sněžilo, teplota -10°C. Za takovýchto podmínek bylo přežití ve vodě téměř nemožné. Wilhelm Gustloff měl na palubě několik protiletadlových děl a plul v doprovodu torpédovky Löwe. Proti ponorce byl Wilhelm Gustloff zcela bezbranný.
Podle lodních záznamů čítal seznam pasažérů 918 námořníků a důstojníků, 173 členů posádky, 373 členů ženských námořních pomocných jednotek, 162 zraněných a 4424 uprchlíků, celkově tedy 6050 lidí na palubě. Toto je úřední seznam lidí na palubě ale ve skutečnosti nové výzkumy prokázaly, že na palubě nebylo 6050 lidí ale 10 582. Podle výzkumu se na palubě nacházelo 918 důstojníků a námořníků z 2.Unterseeboot-Lehrdivision, 373 členů ženských námořní pomocných jednotek, 173 členů posádky, 162 těžce zraněných vojáků a 8956 uprchlíků, celkem tedy 10582 lidé na palubě v kritický den vyplutí 30. ledna 1945.
V 21:08 30. ledna 1945 sovětská ponorka S-13 velitele Alexandra Marineska zasáhla poblíž Stolpské mělčiny třemi torpédy Wilhelm Gustloffa. Za padesát minut zmizel Wilhelm Gustloff pod hladinou a s ním 9343 mužů, žen a dětí. Díky statečné práci německých lodí v oblasti se zachránilo 1239 lidí.
Tragédie Wilhelm Gustloffa byla největší tragédií v námořní historii. Během evakuace ale nebyla poslední. Na Wilhelm Gustloffu zahynulo více jak 6x více lidí, než do té doby největší námořní katastrofě, potopení Titanicu.

INTERNATIONAL EXPEDITION WILHELM GUSTLOFF 2006
Ve dnech 7. – 10. května 2006 proběhla společná expedice Úřadu Mořského v Gdyni a Baltského vrakového sdružení (BTW) na pozici vraku lodi Wilhelm Gustloff. Cílem expedice byl průzkum vraku a jeho vlivu na mořské prostředí. Výprava mohla být zorganizovaná díky podepsané dohodě o spolupráci mezi Úřadem Mořským a BTW, v rámci programu „Komplexní inventarizace vraků v pobřežních vodách RP pro jejich klasifikaci vzhledem ke škodlivosti na mořské prostředí” .

Průzkum probíhal z paluby lodi „Zodiak“ (kapitan Zygfryd Omernik) a jeho rychlých člunů Sonar 1 a Sonar 2. Výpravu vedl Janusz Gestwicki, a hydrografická měření prováděl Jacek Koszalka, pracovníci Úřadu Mořského v Gdyni. Ze strany BTW se výpravy zúčastnili: Wojciech Jechna, Karol Lebowski, Piotr Pielak, Łukasz Piórewicz, Sebastian Popek, Maciej Rułka i Tomasz Stachura a pozvaní hosté z Čech Radek Husák, Miroslav Lukáš, Silvestr Pěkník, Pavel Riedl a Petr Vaverka.
Cílem výpravy bylo:
• provedení hydrografického proměření vraku
• odběr vzorku sedimentu ve třech bodech podél vraku
• provedení důkladné fotografické a filmové dokumentace vraku
• sběr informací do zprávy o současném stavu vraku
Během výpravy byla navíc provedena identifikace vraku motorového člunu, objeveného hydrografickým měřením.
Pracovníci Úřadu Mořského prováděli měření vraku a okolí bočním sonarem a instalovali bójky se sestupovými lany na přídi, středu a zádi vraku. Potápěči z BTW natáhli po celé délce vraku šňůru, která propojila sestupová lana. Orientace na vraku tak byla velmi dobrá.
Potápěčský tým byl rozdělen na tříčlenné skupinky, které dostávaly konkrétní úkoly na provádění dokumentace a průzkumu. Úkoly byly stanoveny vždy na ranních a odpoledních poradách, dokumentace fotoaparátem a kamerou, zjišťování stavu , odběr vzorků. Dodržoval se přísný zákaz jakékoliv manipulace s předměty na vraku, či dokonce jejich vyzvednutí.
Dělaly se dva ponory denně, v trvání cca 60 minut. Max hloubka 44m, teplota vody na dně 2stC, proudy umírněné, viditelnost od 10 do 20m. Celkově během tří dnů bylo provedeno 45 člověkoponorů, natočeny 2 hodiny filmové dokumentace, pořízeno několik set fotografií, odebrány vzorky dna, provedeno kompletní hydrografické měření vraku a okolí.
První dva dny probíhaly ponory na vraku shodně s přidělenými úkoly, počasí a moře příliš nepřálo (v pondělí byly odpolední ponory kapitánem zrušeny). Po prvním dnu i posádka lodi a rychlých člunů zvládala své úkoly na 100%, a výsadky potápěčů se rychlostí blížily leckteré Rychlé Rotě.
Třetí den se ukázal jako nejlepší. Přes špatnou prognózu bylo počasí výborné, lehký větřík a malé vlny. Naplánován byl průzkum malého objektu v blízkosti vraku. Bylo zjištěno, že je to malý reprezentační motorový člun z Wilhelm Gustloffa.
Výsledky expedice budou použity na zpracování kompletní dokumentace o stavu vraku a jeho vlivu na mořské prostředí.
ZÁVĚREM: Během výpravy vládla na palubě i pod palubou výjimečná atmosféra, přátelský duch a spolupráce. Celá akce byla ze strany našich polských kamarádů naprosto perfektně zorganizována, za což bych jim chtěl ještě jednou poděkovat. Vysoká profesionalita všech členů týmů nedala šanci na NEÚSPĚCH. CHCI VYSLOVIT JEŠTĚ JEDEN NÁZOR. PODOTÝKÁM VYLOŽENĚ ZA SVOU OSOBU : Jak znám poměry mezi různými potápěčskými skupinami v ČR, tak si vůbec nedokážu představit, že po tak složitých přípravách a vyřízení všech formalit by si na akci přizvali nějakého „přivandrovalce“ a ještě ze zahraničí. Byla to krásná ukázka toho, proč se většina z nás začala potápět. Chtěli jsme se s partou správných lidí dostávat do neznámých míst pod hladinou. Takže se nad sebou zamysleme.
Teď už mi jen zbývá doufat, že se splní slib, který jsme si při loučení dali.
NENÍ TO SNAD NAŠE POSLEDNÍ AKCE, ALE ZAČÁTEK. ZAČÁTEK NĚČEHO NOVÉHO. NĚČEHO, CO FUNGUJE JAK PŘESNĚ NALADĚNÝ STROJ A KAŽDÝ JE JEN MALOU SOUČÁSTÍ VELKÉHO SOUKOLÍ.
ZDRAVÍM VÁS KLUCI POLŠTÍ A TĚŠÍM SE NA SHLEDÁNÍ.
POZDRAWIAM SERDECZNIE POLSKIE NURNIKY :-), hlavně Karolka. Čůňo

Samozřejmě zdravím i členy "A" týmu :-) :-) :-)

Použity části materiálů Sebastiana Popeka překlad Silva Pěkník
Foto: Petr Vaverka, Radek Husák