Místo: HRANICKÁ PROPAST
Datum: 28.4.2007

Před více jak rokem se zrodila myšlenka – vyrobit a spustit do Hranickém propasti, dekompresní stan. Proč ?? Hlavním důvodem je zvýšení bezpečnosti při hloubkovém průzkumu.
Chceme dále poznávat tuto zcela ojedinělou lokalitu – nejhlubší propast ve střední Evropě /možná na světě ?? :-) / a pokusit se dokázat, že je ještě hlubší než bylo doposud změřeno.
Tyto hloubkové ponory jsou velmi náročné jak psychicky tak fyzicky, trvají kolem 10 hodin. Z tohoto času stráví potápěč největší část na dekompresích v mělkých zastávkách. To byl hlavní důvod pro rozhodnutí vyrobit a umístit do Hranické propasti dekompresni stan.

Od myšlenky to byla dlouhá cesta.
Bez našeho nadšení, dovednosti, pracovní obětavosti některých členů /hlavně Mirek Lukáš-LOLA, Tomáš Nováček-firma ESTERÁK, Tomáš Ježek a spousta dalších, které tady nejmenuji-snad mi prominou/ a finanční pomoci firem z regionu /ZAPA beton, CEMENT Hranice/ bychom se dnešního dne asi nedočkali.

Dnešní spouštění dekompresního stanu začalo jeho naložením v 8.00 hod v Olomouci. Po převozu jednotlivých dílů začala samotná montáž a sestavení.
V poledne se začala budovat lanová dráha pro spuštění a ve 14.00hod se začalo spouštět.
Spouštění touto technikou jsme prováděli poprvé. Nikdo nevěděl, zda bude fungovat a jaké nám přinese za problémy?
Během cca. 60 min jsme dostali úspěšně stan k hladině. „Kladeňáci“ /z Geospeleos – Kladno: Honza Enčev, Roman Eiger, Helenka Vysoká, Mila Marjánko, Ivoš Záruba/ nám předvedli svůj pracovní koncert s lanovou technikou.
Důležitou část práce jsme měli za sebou.
Následovalo připevňování kotvících tyčí a řetězů, jak nad hladinou, tak pod ní.
Dekompresní stan byl pomalu zaplavován, jištěn připevněnými barely, a spouštěn pod hladinu.
Vše probíhalo pomalu, ale výsledek se dostavil.
Před 18 hodinou byl stan spuštěn do hloubky 9,5m a následně potápěči připevněn k připraveným řetězům a tyčím.
Celý průběh nám komplikovala značně velmi špatná viditelnost. Ve vodě bylo vidět od 1-2m.
Na akci tak velkého rozsahu, kdy je velmi důležitá komunikace mezi potápěči, to nebyly podmínky zcela ideální. Jen díky znalosti prostředí, znalostem a souhře pracujících potápěčů se vše nakonec podařilo. Velký kus práce odvedli nejenom Michal Guba s Tomášem Žaludou, ale také kluci na člunu /Tomáš Ježek a Petr Osina/.
Následoval transport materiálu od jezírka propasti na její horní část.
Ve 20.00hod si všichni oddechli. Značně vyčerpaní, ale usměvaví, šťastní.
Povedlo se.
Kolem 21.00 hod už průběh akce probíráme u piva a spřádáme nové plány.

Poděkování patří všem, kteří se aktivně zúčastnili, ale také těm, kteří nám po celou dobu věřili a podporovali nás. Bez této podpory bychom zůstali pouze u myšlenek.
Teď máme před sebou další výzvu. Vše vyzkoušet v praxi. Nejprve pár zkušeních ponorů a potom se začne chystat průzkum propasti v hloubce kolem 200m.
Pavel Říha, český hloubkový rekordman a člen Hranického krasu již takový ponor připravuje.
V současnosti se vypočítávají dekompresní postupy, vše se konzultuje na mezinárodní úrovni a promýšlí všechno potřebné, včetně logistiky použití jednotlivých dýchacích směsí potřebných nejen pro samotný sestup, ale i následnou mnohahodinovou dekompresi.
Další myšlenka, další sen. Jenže my si sny chceme plnit.

Co to vlastně DEKOMPRESNÍ STAN /habitat/ je a k čemu slouží ??
Dekompresní stan jezákladním předpokladem pro přesny hloubkový průzkum.
Umožňuje strávit nejdelší dekompresní zastávky v malých hloubkách v relativním komfortu.
Potápěč tak může absolvovat ponory s delším časem stráveným v cílové hloubce, aniž by zatěžoval vlastní organizmus i psychiku prováděním dlouhé dekomprese v okolním prostředí.
To má přímý vliv na množství jim získaných informací a odvedenou práci, kterou je schopen vykonat během aktivní části ponoru.


Hlavní přednosti zařízení :

BEZPEČNOST !!!
- Teoreticky vyšší odolnost vůčii zvýšenému PPO2 /parcialnímu tlaku kyslíku/, tim pádem efektivnějši dekomprese /PPO2 cca. 2,0 baru/.
- V případě náhlého projevu CNS toxicity také nehrozi v suchém prostředí tak katastrofické scénáře jako ve vodě.
- Možnost lépe komunikovat s podpůrným týmem – sledování potápěčova stavu po hloubkovém ponoru
- Udržení teploty těla – ochrana části těla, z nichž jej voda odvádi nejrychleji
/hlava a ruce, potažmo i horní časti trupu/

ZVÝŠENÍ KOMFORTU PRO LEPŠÍ PSYCHICKOU POHODU
- Možnost doplňovat tekutiny a živiny - jídlo a pití, ale eventuelně i snažší zvracení při náhlé nevolnosti - typické pro hluboké ponory.
- Činnosti pro lépe strávené dlouhé hodiny- rozhovorem, četbou, ………
- Pohodlí potápěče- v sedě či leže, bez masky na obličeji /nemusí dlouhé hodiny plavat/

DEKOMPRESNÍ STAN:
- Průměr stanu : 2m
- výška stanu : 1,5m
- vzdálenost podlahy od stanu : 0,7m
- výška i s podlahou: : 2,2m

Použité materiály a jejich hmotnosti:

- jackel 30 x 30 x 2 122,4kg
- kovové tyče, prům.19mm 19,2kg
- kovové tyče, prům.16mm 7,8kg
- spojovací materiál 5,0kg
- plastová nádrž /tlouška stěny 8mm/ 95,0kg
- dřevěný posed 20,5kg

celková hmotnost: 270kg

maximální objem dekompresního stanu: 4,7m3
provozní objem: 3,75m3


Použité dřevo na posed : MASSARANDUBA /Jižní Amerika/